Mateřské mléko je bezpochyby nejlepší zdroj výživy novorozence a kojence. Kromě pro růst a vývoj důležitých látek obsahuje i značné množství probiotických kultur a další imunitu podporující látky. Podle dostupných studií působí kojení jako ochranný faktor vzniku alergií. Není však výjimkou, že kojenci mohou na mateřské mléko reagovat alergickým pochodem nebo intolerancí. Je v takovémto případě nutné krmit miminko jinak než mateřským mlékem?

Do mateřského mléka prochází i řada antigenů – potenciálních alergenů, třeba bílkovina kravského mléka, na které je alergická spousta miminek. Pokud kojící maminka vyloučí tuto bílkovinu ze své stravy, může své dítko i nadále kojit. Dokonce se kojení v případě prokázané ABKM doporučuje, samozřejmě za podmínek přísného dodržování bezmléčné diety, protože snižuje vznik alergií v pozdějším věku.

Jiným případem jsou intolerance na různé složky mateřského mléka, které nelze stravou maminky eliminovat. Typickým příkladem je vzácná vrozená laktózová intolerance, tzv. alaktázie, kdy zcela chybí enzym laktáza potřebný pro štěpení mléčného cukru laktózy na jednoduché sacharidy. Jelikož mateřské mléko přirozeně obsahuje laktózu, je při této nemoci kojení kontraindikováno. Žádné bezlaktózové výrobky ve stravě maminky to nespraví, je nutné krmit dítě speciální kojeneckou formulí bez laktózy. Stejný postup pak platí i v případě galaktosemie – metabolické poruše, při které opět chybí enzym potřebný pro štěpení, tentokrát přímo galaktózy (laktóza+glukóza).

Pokud vás téma zajímá, protože se doma potýkáte s podobným problémem, přečtete si můj článek pro CELSPAC zde, kde vysvětluji i rozdíl v symptomech mezi alergií a intolerancí.

A pokud máte již naordinovanou bezmléčnou dietu (o detailech si můžete přečíst zde) a nevíte si rady s výběrem potravin, celkově jídelníčkem nebo se obáváte deficitu živin, napište mi, ráda vám poradím. 🙂 Kvůli synovi jsem bezmléčnou dietu taky držela.