Jak naučit dítě jíst kousky?

Kousky v jídle. Velká obava rodičů kvůli možnému riziku dávení nebo dušení. Zároveň však důležitý milník ve stravování, který posouvá i možnosti přípravy pokrmů. Kdy je ten nejlepší čas přestat mixovat a jak dítě naučit baštit kousky?

Jídlo do ruky nabízejte od počátku přikrmování

Pokud jste začínali přikrmovat se zeleninovým pyré (a ne metodou BLW), pak jste jistě využili pomoc mixéru, který rozdrtil zeleninu, maso, vejce, obiloviny nebo luštěniny do hladké konzistence. Postupně jste možná příkrm pomačkali vidličkou, ale i když to byla hrubší konzistence, pořád v tom nebyly vyloženě kousky. Teď stojíte před otázkou, kdy je ten správný čas odložit úpravu konzistence do formy kaše a jak začít nabízet kousky.

Možná vás to překvapí, ale mixovat úplně nahladko není potřeba vůbec. A už vůbec nemusíte pasírovat. Jsou samozřejmě děti, které jinou, než zcela hladkou konzistenci nesní, ale většinou je to výsledek nedostatečné trpělivosti ze strany rodičů v nabízení hrubší konzistence. Vyzkouší to jeden, dvakrát, třikrát a po nezdaru zkusí příkrm úplně rozmixovat a hele, ono to náhle jde. Sláva, alespoň něco do něho dostaneme. Tak tedy mixujeme úplně. Pak přejde pár měsíců a v tom horším případě se od hladké konzistence nedá upustit. Mějte na paměti, že začátky přikrmování by neměly být ve znamení stoprocentní plné dávky, i když na úkor nabízení hrubší konzistence nebo kousků. Dítě bychom měli seznámit jako s různými barvami, chutěmi a vůněmi potravin, tak i rozličnou teplotou či právě konzistenci. Všechno proto, aby bylo kolem roku schopno (až na pár výjimek ještě pořád zakázaných potravin) stravovat se spolu s rodinou. I proto se s výhodou doporučuje nabízet dítěti od počátku přikrmování pravidelně jídlo do ruky, i když krmíte lžičkou. Díky osahávání a manipulací s potravinou/jídlem se formuje motorika dítěte a také se procvičuje práce s jazykem, ústy a čelisti, což je slušný podklad pro zdárný rozvoj artikulované řeči.

Od cca 8. měsíce by pak i rodiče, kteří mixují od začátku dohladka, měli začít nabízet už i hrubší konzistenci. V tomto období se formuje i tzv. pinsetový úchop, což by se mělo využít také pro nabízení potravin i jiných než hranolových tvarů do ruky.

Zuby nejsou potřeba

Jednou z obav rodičů, kvůli které nenabízejí dítěti jídlo do ruky nebo kousky potravin v příkrmu je absence zubů a riziko poranění dásní nebo nedostatečného zpracování v puse, polknutí v celku a následné zakuckání se. Pokud jste však někdy zkusili sílu dětského stisku dásní, pak nebudete mít pochyby o tom, že by kousek dušené mrkve nebo banán nebyly děti schopny v ústech zpracovat i bez zubů. Bezzubý chrup zvládne rozmělnit kousky měkkého ovoce a zeleniny, masa, vařených luštěnin, těstovin a jiných obilovin, pečivo nebo vařené vejce. Co stlačíte na pohodu mezi prsty, to dozajista neporaní dásně.

Dušení nebo dávení hrozí i při zcela hladké konzistenci

I když je mezi dušením a dávením velký rozdíl, oba stavy rodiče vylekají. Dávení však reflektuje dobře vyvinutou schopnost práce svalů jazyka a dutiny ústní. Jde o obranný mechanismus proti průniku potraviny/ sousta do dýchacích cest. Když je sousto příliš velké, dítě může začít prskat, napínat na zvracení nebo se lehce zakuckat, čímž sousto směruje dále od dýchacích cest. Někdy to vypadá tak, že dítě může obtížný kousek vyplivnout ven, nebo si malinko ublinknout. Někdy však tímto mechanismem dojde k úplnému dokončení zpracování v puse a polknutí. Proto při dávení není potřeba zasahovat! Dítě se tím učí zpracovávat obtížnější konzistenci.

Tento reflex funguje i u nás, dospělých, akorát až hodně vzadu u kořene jazyka. U dětí kolem půl roku je spouštěč reflexu lokalizovaný spíše více ve předu, proto může děti napínat na zvracení i ve chvíli, kdy je sousto ještě hodně daleko od dýchacích cest. Postupně se spouštět reflexu posouvá dále ke kořenu jazyka, a tak děti, které zpočátku neměli zkušenost s jídlem do ruky nebo hrubší konzistenci příkrmů, teď mají s kousky jídla větší problém než ty, které tuto zkušenost získali.

Dušení je stav, kdy se potravina už dostala do dýchacích cest. Obranným mechanismem je kašel, prostřednictvím kterého dítě kousek nejčastěji vypudí ven. Jen v ojedinělých případech dojde k úplné obstrukci a je nutno podat první pomoc. Pro tyto případy je jistě dobré ovládat základy první pomoci. Vyšší pravděpodobnost dušení je při naší manipulaci s jídlem v puse dítěte (např. vyndáváni kousku apod.), záklon hlavy – tedy ne přímí sed, nebo ponechání dítěte o samotě. Některé potraviny navíc zvyšují pravděpodobnost zaskočení, proto se (minimálně) do roka vyvarujte následujícím:

hrozny nebo cherry rajčata vcelku nebo příčně rozříznuté
listy salátu
celé ořechy (do 3 let věku)
popcorn, párky, klobásy, bonbóny (do 5 let věku)

Je úplně pochopitelné, pokud máte před dávením nebo dušením respekt. Možná však nevíte, že dušení není o nic pravděpodobnější u dětí krmících se kousky do ruky než u těch, které mají pouze hladké kaše.

Jak z té kaše ven

Vyzkoušeli jste hrubší konzistenci nebo kousky a dítě pořád napíná nebo má pusu na zámek a je ochotno pozřít pouze hladké pyré? Zkuste praktikovat následující pravidla:

Nenutit, ale pořád nabízet – trpělivost růže přináší, a tak je to i ve stravování dětí. Kdo to po 2 nezdarech vzdává, ten nevyhrává. Zkoušejte různé tvary, barvy potravin, různé kombinace potravin a vytrvejte. Jednou se to prolomí.
Zamíchat kousky k hladké kaši – Možná tohle bude vaše cesta k jezení kousků. Ke každé hladké vymixované kaši zkuste nadrobno nakrájet měkké ovoce/zeleninu/maso/vejce – podle typu pokrmu. A pokud kousky neprojdou, zkuste nejdříve pomačkat vidličkou nebo projít kráječem na vajíčko. Pokud je i to pořád “to much” využijte struhadlo nebo lis na česnek. Pak už jen zkoušet pořád nabízet. Postupně omezujte podíl hladké kaše a navyšujte podíl hrubší konzistence/ kousků.

Ochutnávka z rodičovského talíře – dětem i tak nejvíce chutná to, co jedí rodiče nebo sourozenci. Využijte této motivace a jezte celá rodina spolu. Položte si dítě na klín nebo vedle vás do židličky, dejte před sebe talíř s jídlem, které dítě může dle jeho věku jíst a jezte. Možná to bude pro dítě natolik zajímavé, že bude chtít taky ochutnat a kousky mu najednou vadit nebudou.

Buďte kreativní – Pro děti je jídlo i hra, proto zkuste z času na čas udělat prckovi zábavu. Vytvořte mu z lívanců a ovoce zvířátko nebo z hranolek zeleniny číslice, slunce nebo kytičku.

Zkusit krmení od druhého rodiče – Pokud stresujete, že dítěti může jídlo zaskočit, pak jste jistě nerozhodní, nervózní nebo příliš opatrní a tohle dítě většinou vycítí, a možná i proto kousky pořád odmítá. Poproste manžela/manželku, tchýní/tetu, aby vaše dítě nakrmilo nebo mu nabízelo jídlo do ruky. Někdy to pomůže.

Každé dítě se naučí jíst kousky

I když se vám to teď zdá jako nemožné, všechny děti se jednou naučí jíst nemixovanou stravu. Někdy je to běh na dlouhou trať, ale pokud začnete s nabízením jídla do ruky nebo nemixování dohladka už od počátku přikrmování, pak to nebude zas tak náročné.

Držím vám všem palce 😉

Zdroje