Už máte jasno v tom, kdy začít. Tak nějak však pořád tápete s první volbou potraviny. Zelenina, maso, kaše nebo snad ovoce? Dobrá, začnu se zeleninou, říkáte si. Jenže jakou? Někde píšou, že mrkev nebo brambory staví. Jinde se dočtete, že řepu nebo špenát až od 8. měsíce. Brokolice a květáku se kvůli nadýmání bojíte. Tak nebude tedy lepší přeci jen ta kaše? A jakou vybrat? Jo, a co když moje dítě už ochutnalo ovoce, to jako musím pokračovat v ovoci jako s prvním příkrmem? Moje mamka nám dávala i ovocné šťávy, tak teď nevím, jestli nedat i to.

Zadržte, snad to nebude tak palčivé. Sice je první volba příkrmu předmětem mnoha internetových diskuzí maminek, nicméně moc škody se nadělat nedá se žádným z postupů. Pokusím se vám tedy vysvětlit, podle čeho se rozhodnout.

Kaše na dobrou noc

Jeden tábor maminek začíná s kašemi. Matky ze zeleninového tábora by je nejraději ukamenovaly, protože říkají, že kaše jsou těžce stravitelné. Argumentují tím, že tak malé tělíčko ještě nemá dostatek trávících enzymů pro štěpení škrobů – což je hlavní komodita kaší. Ve skutečnosti však kaše nejsou pro miminka těžko stravitelné, pokud se začíná opravdu jen s lžičkami a ne s celou miskou. Sice je pravdou, že tak malé dítko nemá dostatečnou funkci pankreatické amylázy, nicméně ta slinná nebo střevní funguje pořádně, stejně tak jako funguje zpracování v tlustém střevě pomocí střevní mikrobioty. Proto kaše ve střevech nelpí, nehnije a nezatěžuje trávící trakt miminka.

Díky obsahu škrobů je obilní kaše energeticky vydatnější, proto je doporučováno začít s ní zejména u těch dětí, které se potýkají s horším prospíváním.

Nicméně pořád je to pouze pokrm všední, který se jen stěží dá modifikovat – vyhrát si s pestrostí, barevností, texturou jako je to u zeleniny. Navíc začít s kaší jen díky radám, že po nich bude miminko dobře spát, je hodně naivní představa. Myšlenka, že dítě zaplácnuté kaší prospí celou noc, se neopírá o žádné fakta, navíc i z okolí jsem nevypozorovala žádaný efekt. To, že se dítě budí i několik krát za noc nesouvisí moc s jídlem, spíše s touhou po kontaktu a dalšími proměnnými.

(Maso)-zeleninový příkrm

Sice neexistuje žádný oficiální postup, s čím se má začít, převážná většina maminek volí pro první sousto zeleninu, což vychází především z tradic a kulturních zvyků našeho národa. Výběr je zcela libovolný a není prakticky ničím daný. Osobně bych spíše volila sezónní (a převážně taky lokální) druhy zeleniny, ideálně též nezačít hned nadýmavými druhy. Můžete nechat miminko ožužlat okurku nebo cuketu, nebo začít s kaší z dýně, batátů, mrkve nebo brambor. Je to jen a jen na vás. Když pak zkusíte vícero druhů zeleniny, můžete zařadit maso a žloutek jako výborný zdroj železa, o které při zavádění příkrmů vlastně jde – mateřské mléko totiž kolem 6. měsíce již nestačí krýt nároky dětského organismu na železo. Tento postup mi přijde z nutričního hlediska jako nejvýhodnější, protože dodá všechny potřebné živiny.

A jak je to s ovocem?

Kdysi se s ovocem rádo začínalo. Protože je sladké a maminky zřejmě rády viděli své děti komplet napráskané. Ovoce dětem chutná, a to je právě důvod, proč s ním nemusí být zcela výhodné začít. Ne, že by se nemohlo. Díky sladké chuti se ale může stát, že si dítko ovoce oblíbí a nebude pak jalovou zeleninu, maso a jiné potraviny chtít. Rozhodně to neplatí paušálně, ale ne jedna maminka by mohla vyprávět. No a k těm sladkým šťávám. I kdyby byly 100%, rozhodně je dětem nedávejte – jde spíše o tekutinu bohatou na jednoduché sacharidy, naprosto zbavenou vlákniny a jiných cenných látek nacházejících se v dužině. S příkrmem to nemá nic společného!

Držte se pravidla 1:3 – jeden druh po dobu 3 dní

Tak, jak je (téměř) jedno, s čím začnete, měli byste dodržet testování jednotlivých druhů potravin kvůli snášenlivosti a dosledování případných alergických reakcí. Ideální je začít s jednodruhovým příkrmem – tedy 1 potravinou (1 druh zeleniny, 1 druh obiloviny v kaši, případně 1 druh ovoce) podanou v malých postupně se navyšujících dávkách 3x po sobě. Příklad: začnu s mrkví – první den dám 2 lžičky mrkvového pyré, druhý den zkusím 3 lžičky, třetí den i 4 lžičky, pokud bude chuť. Pokud chuť nebude, nic se neděje a podám alespoň 1 lžičku mrkve. Pokud nevznikla žádná reakce, mohu podat na čtvrtý den můžu jiný potraviny, opět 3x po sobě. Reakce mohou být jednak méně nebo i závažně alergické (více se dočtete v příštím článku), jednak plynoucí z vlastností dané potraviny – třeba brambory, mrkev nebo mají tendenci stolici spíše zahušťovat, kdežto švestky, hrušky, cuketa avokádo, brokolice působí spíše projímavě. Každé dítě ale může reagovat na něco jiného a je víc než pravděpodobné, že nebude reagovat na nic.

Jak příkrmy připravovat?

Určitě nijak složitě. Je spousta druhů ovoce nebo zeleniny, které stačí zpočátku oloupat a pomačkat nebo najemno nastrouhat. Některé, zejména tvrdší druhy ovoce a zeleniny je ale lepší podusit na páře (nebo uvařit ve vodě, event. upéct v troubě) a rozmixovat. Tepelná úprava má i další výhody. Kromě toho, že ničí většinu potravinových bakterii, u některých potravin zlepšuje stravitelnost a tím, že denaturuje bílkoviny, snižuje alergenicita některých potravinových alergenů (alergeny jsou totiž látky bílkovinné povahy). Z hygienických důvodů dbejte u masa, ryb a vajec na důkladné uvaření (upečení).

Aby byl pokrm plnohodnotný, nezapomeňte jej doplnit o pár kapek oleje. Použít můžete řepkový, panenský olivový, dýňový, lněný nebo ghee nebo i klasické máslo. Dobré je tuky střídat, aby byla zabezpečená pestrost mastných kyselin, ze kterých jsou tuky složeny.

Důležité je taky správné skladování. Když začnete připravovat jednosložkové pyré, zřejmě vám zůstane kopa zbytků. Nespotřebované pyré můžete zamrazit. Stejně tak jako zbytky ze syrové zeleniny nebo již naporcované tepelně neopracované maso nebo pro mě ještě lepší uvařené a rozmixované maso. Po rozmražení už ale znovu nezamrazujte a pokrm vždy důkladně ohřejte. Mikrovlnná trouba se nedoporučuje kvůli špatnému prohřátí a tedy především riziku popálení. Když však budete průběžně míchat a ohřívat a před podáním pokrm ochutnáte, nic takového se nemůže stát. 😉

Závěrem…

Na tom, co ochutná miminko jako první, moc nesejde. Už od první lžičky však dbejte na hygienu, bezpečnost a především kvalitní potraviny. Většina maminek je ze začátku velmi dobře motivována připravovat dětem zdravě, ale postupem času s nedostatkem inspirace nebo v boji se stereotypem sklouzne k horším a horším možnostem. Proto by bylo přinejmenším divné řešit, co zavést jako první, když pak v 10. měsících skončíte u Přibináčka nebo budete dávat doslazované přesnídávky.